13. 4. 2020
Cholesterol je látka tukové povahy, která patří do skupiny sterolů. Nachází se v živočišném tuku, tedy v potravinách jako vejce, maso, masné výrobky, mléko a mléčné výrobky. Cholesterol je součástí membrán všech tělních buněk. Hraje významnou roli v mnoha biochemických procesech – při tvorbě nervových a mozkových buněk, žlučových kyselin, vitaminu D a některých hormonů.
Existují dva hlavní typy cholesterolu, s nízkou hustotou (LDL) a cholesterol s vysokou hustotou (HDL). LDL cholesterol, často označovaný jako „špatný“ cholesterol, má za úkol roznášet tuk po těle. V případě jeho nadbytku se dokáže usazovat na stěnách tepen, čímž zužuje jejich průchodnost a zvyšuje riziko vzniku krevních sraženin. Vzniklá sraženina pak blokuje tepnu, což může vést k infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhodě.
Naopak HDL neboli „hodný“ cholesterol přenáší nadbytek tuku do jater, kde dochází k jeho degradaci a využití. Riziko aterosklerózy tedy snižuje.
Lidské tělo si dokáže cholesterol vytvořit (průměrně 500 mg denně především v játrech) a jeho tvorbu samo regulovat. Tzn., že pokud má tělo málo cholesterolu, zvýší si jeho tvorbu, má-li ho hodně, tvorbu naopak sníží. Ačkoli některé potraviny (viz. výše) přirozeně cholesterol obsahují, ve většině případů však jejich konzumace hladinu krevního cholesterolu neovlivňuje. To je důvod proč není stanoven ani žádný referenční příjem chosleterolu. Pouze Německo-Rakousko-Švýcarské země (D-A-CH, 2008) a WHO / FAO (2003) stanovily doporučení pro maximální příjem cholesterolu pro dospělou populaci, a to 300 mg denně.
Co skutečně ovlivňuje hladinu cholesterolu v krvi jsou nasycené mastné kyseliny, trans nenasycené mastné kyseliny a mono– a poly–nenasycené mastné kyseliny.
Pozor bychom si měli dávat zejména na nasycené a trans nenasycené mastné kyseliny, jejichž vysoká konzumace zvyšuje hladinu krevního cholesterolu. Nasycené mastné kyseliny převažují v potravinách živočišného původu s výjimkou rybích tuků (tučné maso, uzeniny, paštiky, sádlo, máslo, tučné mléčné výrobky, tučné sýry), dále v palmovém, palmojádrovém a kokosovém tuku, které můžeme najít v trvanlivém pečivu s náplní nebo polevou, cukroví, koblihách, koláčích apod.). Denní příjem nasycených mastných kyselin by měl být maximálně 10 % z celkového energetického příjmu tuků. Například z 60–80 g tuku/den by měly nasycené mastné kyseliny tvořit 20–30 g neboli 2–3 polévkové lžíce.
Trans nenasycené mastné kyseliny se vyskytují v menším množství v mléčných výrobcích– v másle, smetaně a smetanových jogurtech, tučných sýrech apod., vznikají totiž v žaludku přežvýkavců. Především se však vyskytují v potravinách, které obsahují částečně hydrogenizované tuky například čokoládové náhražky, různé polevy, krémy, sušenky a jemné a trvanlivé pečivo. Jejich konzumace by neměla překročit 2,5 g za den.
Je dobré nasycené tuky nahradit mono– a poly–nenasycenými, navíc některé z nich pomáhají snížit hladinu LDL-cholesterolu. Najdeme je v rostlinných olejích (řepkový, olivový či lněný olej), avokádu, ořeších, olejnatých semenech a tučných rybách (makrely, losos a sleď).
LITERÁRNÍ ZDROJE:
- Scientific Opinion on Dietary Reference Values for fats, including saturated fatty acids, polyunsaturated fatty acids, monounsaturated fatty acids, trans fatty acids, and cholesterol. EFSA Journal[online]. 2010, 8(3), – [cit. 2018-02-27]. DOI: 10.2903/j.efsa.2010.1461. ISSN 18314732. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.2903/j.efsa.2010.1461
- Referenční hodnoty pro příjem živin. V ČR 1. vyd. Praha: Společnost pro výživu, 2011. ISBN 978-80-254-6987-3.
- World Humanity Organisation (WHO). 2016. Dostupné z: http://www.who.int/gho/en/
